V roce 1992 jsme v areálu Archeologického muzea v přírodě Villa Nova začali se zásahy do porostové skladby lesíků náležejících k areálu. Naším cílem bylo demonstrovat využití lesa v minulosti – ve střeověku.

V jádru areálu byly pokáceny vybrané stromy – jasan, javor a lípa – a byly využity jako demonstrace pařeziny, tedy jedné z nejstarších forem pěstování lesa. Pařezinu máme v pramenech doloženou již ve 12. století, ale její původ je mnohem starší. Od poloviny devadesátých let pařeziny dosáhly tzv. středního lesa. Tentýž prostor je využíván k pastvě a demonstruje tak pastevní lesy, jež byly prosvětlené a do nichž se dosazovaly ovocné stromy (v našem případě jabloně) jako krmivo pro zvířata.
V prostoru u rybníčka byly do porostu osik, lip, jasanu vsazeny lísky. Ovšem ty po 12ti letech života zlámal jarní sníh a obnovy se nedočkaly díky pastvě.

V prostoru za rybníčkem se část prostoru udržuje ve středním lese. Tedy ve stromech malého průměru.
V prostoru reduty byla založena v rámci projektu Enklávy života leština. Byly zde vysazeny lísky. Líska byla v minulosti velmi oblíbená pro vysokou nutriční hodnotu svých plodů. Doklady máme již z pozdní doby kamenné. Nad to poskytovaly kvalitní proutí s neutrální chutí hodící se pro kontakt s potravinami: mísy na sušení či lísky na uskladnění.

V roce 2011 byly vysazeny v prostoru ´svatoboru´ (na severní straně plochy) lípy malolisté pro demonstraci hlavových – letninových stromů. Zatím letniny poskytují tři větší lípy, ostatní pomalu dorůstají. Letniny se v minulosti používaly jako krmivo. Dnes letninové stromy u nás v krajině nenarazíte.

V roce 2016 byl založen prutník s vrbou bílou a vrbou košíkářskou. Dvě desítky hlav slouží jako produkce proutí pro košíkářské účely. Mezi vrbami je vysazena svída krvavá, která je však stříhána na patě.

Areál Archeologického muzea v přírodě Villa Nova se snaží demonstrovat na malých plochách pestrou paletu využit lesa v minulosti.